tak, po dlooouhe dobe zase neco napisu na forum (byl jsem si tu dnes precist, jak se hnula situace kolem tymu, rady a tak
)
je mi 16 a kousek, takže nic moc za sebou ještě nemám (a snad toho mám ještě dost před sebou), s počítačem jsem začínal v desíti, jeden a půl roku jsem hrál Age of Empires, když mně to přestalo bavit, začal jsem se učit z časopisu ABC jazyk HTLM - musím říct, že ve dvanácti letech jsem to opravdu pochopil dost špatně, nedávno jsem jeden web rekonstruoval a zděsil jsem se při pohledu na svůj vlastní zdroják
každopádně to nějaké plus bylo - dalo mi to takový impulz, abych dělal něco užitečného, ne abych jenom hrál na počítači hry. Pak kdysi v časopisu Computer přišla na CD nějaká verze Delphi, časem jsem si koupil knížku a naučil se takové základní věci okolo programování v Object Pascalu, nic extra (kromě různých neužitečných nesmyslů) jsem ale stejnak nenaprogramoval...
Na střední škole pak přišel na řadu Pascal - ze začátku mi jen chvíli dělal problém odlišný způsob tvorby programů - žádné grafické prostředí a nikde nebyla předem vidět podoba programu..prostě pro mně hrůza
.. Měl jsem už ale docela dobré znalosti z Delphi, programování pro mně byla odpočinková hodina (vlastně si nepamatuju nic, co jsem se na střední v programování naučil - snad jen standartní funkce z pascalu, které v delphi nejsou moc potřeba, nebo tam nejsou vůbec). To nejzásadnější byl ale kroužek assembleru - nevedl ho žádný učitel, ale jeden spolužák, přes programování a všeobecně přes počítače je moc dobrý...naučil jsem se tam základy assembleru, už jsem dovedl napsat jednoduché programy "úplně od základu".
Assembler mně zaujal mnohem víc, prostě ta skvělá představa, že si šáhnu až skoro na dno, že píšu něco přímo pro procesor.....až jsem díky jednomu našemu vyučujícímu narazil na mikrokontroler Atmel 89S51, to mně na nějakou chvíli naprosto uchvátilo...a začal jsem se učit psát programy pro něj...díky těm základním znalostem assembleru pro procesor i386 a podobné to nebylo moc těžké...můj první program byl jednoduchý - na jednom výstupu z atmelu rozblikal diodu (což byl neuvěřitelný úspěch), když nepočítám pokusy se zvukem, můj druhý a zatím poslední projekt je PWM regulátor otáček větráku (ovládání na dvě tlačítka, s displejem a možná i reproduktorem) - software jsem naprogramoval přes víkend, když mně to tak najednou chytlo, ale do plošného spoje jsem se pustil až o 2 měsíce později - tj. asi týden před koncem prázdnin - ještě teď stále není hotový
Tohle programování je úplně něco jiného, takhle v Delphi už to nejde vidět, teprve u takové jednoduché věcičky, jako je třeba Atmel 89S51 si uvědomuju, jak je to všechno geniální, že taková malilinkatá věcička je ohromně složitá, přičemž já pro ni jen píšu software...lidé, kteří dělají nové desky, grafické karty...a nevím co všechno....to musí být fakt ti nejlepší z nejlepších....strašně je obdivuju a snažím se nedomýšlet, co se stane, až i ten poslení "nejlepší" zemře...vývoj bude ustávat a za čas nikdo nebude vědět, jak co funguje, budo tu všude propracované mašiny, které budou fungovat skoro věčně, ale nikdo nebude vědět, jak to opravit...no to bude sranda, ještě že tu tou dobou nebudu
Když to vezmu celé dokupy - programování mně baví, ale nevěřím, že bych mohl být kvalitním programátorem (stejně jako třeba 3D grafikem), okolo PC umím hodně věcí, ale na nic z toho nejsem odborník...nevím, v jakém oboru bych například mohl v budoucnu pracovat...
Ve škole třeba jeden spolužák programuje podle mého názoru líp než já..a to poprvé viděl Pascal nebo něco podobného až na střední...někteří na to mají talent...já to asi nejsem...když o sobě řeknu, že jsem programátor, tak kecám, protože třeba Linus Torvalds je programátor, oproti němu jsem a vždy budu jenom nějaký pokročilý uživatel (někdo používá grafické programy na kreslení, já používám třeba Delphi k vytváření programů pro svou potřebu - nejsem programátor, ale v podstatě jen uživatel..)...já jsem vlastně taková ztracená existence...
