A taky nevim, proc se vsechno na linuxu kompiluje s pomoci gcc. To jsou vsichni takovy chudaci, ze si nemuzou koupit za par dolacu nejaky profi kompiler ?
2 FordPerfect: Taky to nechapu. Proc vsichni kompiluji tim nejlepsim kterej je zadara, kdyz si za par dolacu muzou koupit profi compiler, nebo si stejne tak zadara stahnout ten Intelackej....
Ohledne zdrojaku a kompilace.
Myslel jsem si to, ale nechtel jsem ze sebe delat debila nebo chytryho (uz je to par let, co jsem debugoval applicake ci neco crackoval...) - reverze engennering, takze neni potreba zdrojaku.
Naposledy upravil(a) Honza dne stř bře 15, 2006 2:22 pm, celkem upraveno 1 x.
2 Honza: Aha. Tak to je jina. Pokud v ty Lin app. jsou staticky linkovany knihovny, tak se nedivim. Po te decompilaci by z toho musel vyhazet veskery kod knihoven.
Takze zdrojak pro win i lin app bude nejspis stejny(s nejakymi temi #ifndef _WIN32).
Jo, podobne rozdily tam jsou.
Je take verze s SSE2, ale ta beha na P4 pomaleji treba od 8-10% a treba o 1-2% rychleji na X2.
Podle toho co jsem pochopil, tak SSE2 ma sice 128-bit registry, ale pouze 64-bit execution na P4 a kvuli velke latency o 20% ztracet (podobne se sere vykon na 64-bitu, kde muze byt stary Intel Presshot pomalejsi nez v 32-bit narozdil od AMD, kde se se 64-bitem jiz pocitalo). Poradne tedy vyuzije SSE2 az Conroe. Nevali se nekomu volny Conroe na stole?
Zaver je pro me podobny jako drive - SSE2 neznamena nutne rychlejsi, stejne tak to nemusi platit pri 64-bitu. Pokud by se vhodne kod navrhoval jiz od zacatku, muze to byt jina...ale pouha rekompilace muze prinest potize misto zvyseni vykonu.
Higgi píše:
Ale to jsou krátky jednotky, ne (název začíná písmenem z (u dlouhejch r))
Já už počítám jen dlouhý jednotky. Zatím jsem C37čkou vypočítal první, zrychlení proti průměru tak asi o 300 sekund.
Tohle je sice uz starsi, ale neda mi to, "z" a "r" nerozlisuje delku jednotek, ale interferometr na kterem to bylo namereno ("z" od "Zucker" - reditel Livingstonu, "r" od "Raab" - reditel Hanfordu)
Delka jednotky je dana frekvenci, ktera se zrovna zkouma (male frekvence nesou min informace o pozici na obloze a proto je pouzito min bodu a vypocet je rychlejsi)
(zdroj http://einstein.phys.uwm.edu/forum_thread.php?id=3792)
Higgi píše:
Ale to jsou krátky jednotky, ne (název začíná písmenem z (u dlouhejch r))
Já už počítám jen dlouhý jednotky. Zatím jsem C37čkou vypočítal první, zrychlení proti průměru tak asi o 300 sekund.
Tohle je sice uz starsi, ale neda mi to, "z" a "r" nerozlisuje delku jednotek, ale interferometr na kterem to bylo namereno ("z" od "Zucker" - reditel Livingstonu, "r" od "Raab" - reditel Hanfordu)
Delka jednotky je dana frekvenci, ktera se zrovna zkouma (male frekvence nesou min informace o pozici na obloze a proto je pouzito min bodu a vypocet je rychlejsi)
(zdroj http://einstein.phys.uwm.edu/forum_thread.php?id=3792)
Thx. Zatim na mym kompu bylo pravidlo, že "z" jedou rychle a "r" pomalu. Ale jak jsem koukal na další kompy, co mám, tam to pravidlo není. Takže dík za potvrzení, že jsem napsal blud.
Není důležité jak rychle počítáte, ale to, že počítáte.
Akosf připravil nvou verzi optimalizovaného klienta S37a ( http://eclient.tvn.hu/alb_S37a.zip) vycházející z verze A36 doplněné o SSE2 instrukce. Podle prvních informací však k nějakému zrychlení nedošlo spíš k drobnému prodloužení výpočtu (v řádu procent), ale ještě to není otestováno na dost počítačích.
Takže kdo chce testovat, tak dejte pak vědět, jak jste dopadli
LiborA píše:Akosf připravil nvou verzi optimalizovaného klienta S37a ( http://eclient.tvn.hu/alb_S37a.zip) vycházející z verze A36 doplněné o SSE2 instrukce. Podle prvních informací však k nějakému zrychlení nedošlo spíš k drobnému prodloužení výpočtu (v řádu procent), ale ještě to není otestováno na dost počítačích.
Takže kdo chce testovat, tak dejte pak vědět, jak jste dopadli
Taky je pomalejší, tak o 400 sekund. Na 4 jednotkách.
Není důležité jak rychle počítáte, ale to, že počítáte.