Astronomie

[Duro Kotulic Bunta]

POdrobnejsie info o tomto objekte mozete najst aj na webstranke autora objavu.
Napr. je zaujimave, ze toto telso ma tak excentricku drahu, ze v urcitych obdobiach sa nachadza dokonca blizsie k Slnku ako Pluto. Teraz je zrovna v najvzdialenejsom bode svojej obeznej drahy...

[trux]

Pozorovani sondy Cassini ukazalo, ze v blizkem okoli Saturnovych prstencu (tedy oddelene od Saturnovy vodikove atmosfery) je kyslikova atmosfera. Nepisou sice, jak je husta (moc asi ne), ale kazdopadne je to zajimave. Vice detailu zde:

http://space.com/scienceastronomy/05081 ... phere.html

[Duro Kotulic Bunta]

Je to zaujimave, na druhej strane nie je to az tak prekvapujuce - fotodisociaciou vznika kyslik aj okolo niektorych asteroidov a mesiacov planet (obsahujucich vodny lad). Mna skor kedysi prekvapilo, ze dokonca aj nas vlastny Mesiac ma tenucku atmosferu, i ked to su skor atomy zo slnecneho vetra a kyslikovych je teda malo. Nepisu hustotu, ale musi byt velmi mala, skor ako atmosfera sa to urcite da nazvat iba "oblak" molekul.

Zaujimave je ale ozaj najma to, ze toto nie je asteroid v kompaktnom stave ale iba "rozflaknuty" asteroid zo zrazok...

[Duro Kotulic Bunta]

Zopar noviniek o novom telese vacsom ako Pluto - medzinarodna astronomicka unia IAU zodpovedna za pomenovavanie a definiciu telies a planet oznamila, ze zriadila komisiu na urcenie definicie planety. Az po rozhodnuti komisie bude urcene meno noveho objektu - ak by bol totiz oznaceny za planetu, jeho pomenovanie nalezi inej komisii pre planety a ta trva na tom, ze sa ma zachovat Greko-Rimska tradicia mien planet. Mne osobne je to jedno, pre mna su dolezite fyzikalne vlastnosti telesa, ale pre verejnost je toto zaujimava vec. Uvidime ako to dopadne, teraz cez leto maju vsetci dovolneky takze rozhodnutie nepadne tak skoro...

Z fyzikalneho pohladu zaujimavejsia novinka je, ze horne ohranicenie velkosti noveho telesa (dvojnasobok Pluta) ktore vyplyvalo z toho, ze Spitzerov vesmirny teleskop nebol schopny najst toto teleso, su nespravne. Totizto, pri nastaveni dalekohladu na suradnice noveho telesa doslo k ludskej chybe - proste suradnice boli nespravne. Preto sa nic nedetegovalo. CHyba to je zriedkava a uz sa vraj urobili protiopatrenia aby sa neopakovala (predsa lne pozorovaci cas orbitalneho teleskopu je prilis drahy aby sa nim mrhalo kvoli takymto hlupym chybam). Nove pozorovanie sa uskutocni koncom tohto mesiaca. Potom budeme ovela presnejsie poznat skutocnu velkost noveho telesa o ktorom je zatial iste len to, ze je vacsie ako Pluto.

Odkaz na novinky je tu. (su na stranke autora objavu).

[trux]

Je to zaujimave, na druhej strane nie je to az tak prekvapujuce - fotodisociaciou vznika kyslik aj okolo niektorych asteroidov a mesiacov planet (obsahujucich vodny lad). Mna skor kedysi prekvapilo, ze dokonca aj nas vlastny Mesiac ma tenucku atmosferu, i ked to su skor atomy zo slnecneho vetra a kyslikovych je teda malo. Nepisu hustotu, ale musi byt velmi mala, skor ako atmosfera sa to urcite da nazvat iba "oblak" molekul.

Ano, kyslik se samozrejme ve stopovem mnozstvi objevuje i kolem Mesice, ale je to skutecne jen velmi nepatrne mnozstvi rozlicnych izotopu kysliku. Vice informaci o tom je treba tady:
http://www.agu.org/sci_soc/prrl/prrl9826.html

Zrovna tak kolem asteroidu se vetsinou vyskytuje atomarni kyslik v ruznych izotopech - viz. napr. informace o ateroidu Vesta:
http://www.solarviews.com/eng/vesta.htm

U Saturnovych prstencu se na rozdil od toho jedna o molekularni kyslik (O2), stejne jako v Zemske atmosfere, coz bylo trochu prekvapujici, i kdyz ne nevysvetlitelne. Bohuzel, skutecne jsem zatim nenasel presnejsi data o hustote teto atmosfery, ale podle tech zakladnich informaci usuzuji, ze se jedna o atmosferu podstatne hustejsi nez ta pseudo-atmosfera naseho Mesice. Vidim, ze je na webu o tom uz spousty clanku, takze mozna nekde bude trochu vic detailu. Zatim jsem nemel cas se tim prohrabat a ted asi pujdu do postele. Pokud nekdo mate naladu, tak tady je par odkazu:

http://www.google.com/search?q=saturn+r ... atmosphere

[Duro Kotulic Bunta]

Prstence su vlastne asteroidicka a kometarna drt, takez ma ovela vacsiu plochu vystavenu slnku. Okrem toho pastierske mesiace neustale doplnaju lad do tejto drte, a teda slnecne ziarenie ma neustale novy cerstvy material na uvolnovanie kysliku. Kedze gravitacia pastierskych mesiacikov spolu so slabou gravitaciou prstencov samotnych drzi kyslik relativne koncentrovany, a kedze sa nachadza pomerne daleko od Slnka, moze sa spojit aj do molekul.
Aspon toto je podla mna najvhodnejsie vysvetlenie, neviem ako to vysvetluju odbornici s NASA.

Zaujimave vsak podla mna je, ze sa nenasiel ziaden molekularny kyslik v atmosfere Saurnovho mesiaca Enceladus, ktory ma "atmosferu" zlozenu z 65% molekul vody, a 20% molekularny vodik. Odkaz tu Asi to je sposobene prave tym, ze povrch Encelada je stary a "vyprahnuty", narozdiel od cerstveho ladu v asteroidickej drti saturnovych prstencov.

Info o hustote saturnovej rpstencovej "atmosfery" som zatial ani ja nenasiel. Bude urcite miziva, tak to asi nechcu zatial privelmi rozmazavat - ved veda potrebuje ohlas medii, nie? A kyslik v takej forme ako ho mame na Zemi je urcite lakava vec pre popularizaciu...

[trux]

Tak byl zprovoznen dalsi teleskop-rekordman: SALT v Jizni Africe, se zrcadlem o prumeru 11m a celkovou sbernou plochou zrcadla tedy o 21% vetsi nez soucasna nejvetsi dvojcata Keck na Havaji (kazdy Keck ma zrcadlo o prumeru 10m). SALT jeste nema zprovoznenou adaptivni optiku, takze jeste nepracuje v plnohodnotne kvalite, ale kazdopadne uz i tak je to obrovsky prinos pro vyzkum vesmiru. Vice na Astro.cz:

http://www.astro.cz/clanek/2138

[Duro Kotulic Bunta]

Velmi zaujimave, tak tomu sa hovori uz naozajstne "delo".

Zaujimave je aj to, ze to postavili v Juznej afrike (i ked s prispevkom od Polska, Noveho Zelandu, Nemecka a USA).

Hm, kedze Keck I a II mozu fungovat aj ako interferometre s ekvivalentom priemeru zrkadla viac ako 14 metrov, a kedze Europska juzna observator ma dokonca styri dalekohlady s priemerom 8 metrov schopne fungovat ako interferometer s priemerom zrkladla 16 metrov, tento novy dalekohlad nebude realne najvacsi, ale kedze Kecky maju obmedzeny pozorovaci cas tak kazdy takyto velky dalekohlad je velkym prinosom... Tesim sa na prve objavy...

[Duro Kotulic Bunta]

Este uplne posledna sprava pred odchodom - prave sa na SLnku nachadza jedna z najvacsich pozorovanych slnecnych skvrn, je dobre viditelna aj volnym okom, momentalne sa nachadza pod stredom slnecneho kotuca a posuva sa smerom na vychod (kde zmizne cca za dva tyzdne). Pozrite sa na nu cez filter - napr. cez disketu alebo cez sklo zacadene nad svieckou. Pozor, priamy pohlad volnym okom na Slnko bez filtra vam moze poskodit zrak! Cez dalekohlad bez filtra uz vobec nepozerajte, mozte oslepnut!

[Duro Kotulic Bunta]

Nie je to sice uplna novinka, ale je to zaujimave a mnohi o tom mozno nevedia -
pomerne nedavno vedci uskutocnili velmi rozsiahlu simulaciu zrazky nasej vlastnej Galaxie s Galaxiou M31 v Andromede, ku ktorej dojde cca za 5 miliard rokov. Simulaciu uskutocnili na superpocitaci Blue Horizon.
Vysledok si mozte pozriet tu.
Simulacia ratala s 210 milionmi castic (hviezd), co je stale ovela menej ako realny pocet (cca 400 miliard hviezd), ale aj tak je to uz znacne realisticke. Simulacia nezaratavala ani vznik novych hviezd pocas zrazky (ktora trva niekolko desiatok az stoviek milionov rokov a vznikne pri nej mnzostvo novych hviezd zrutenim velkych medzihviezdnych mracien plynu a prachu).

Btw, nejde o ziadnu vynimocnu vec vo vesmire, galaxie sa zrazaju vo velkom mnzostve, je to prirodzeny proces. Napr. zrazkou dvoch spiralovych galaxii (ako je nasa a M31) vznikne zvacsa velka elipticka galaxia.

Pekne fotografie realnych zrazajucich sa (interagujucich) galaxii:

(pri pohlade na ne si treba uvedomit, ze sa jedna o obrovske svety cca 2x vacsie ako je cela nasa vlastna Galaxia, rozmery su v stovkach tisic svetelnych rokov, skoro urcite obsahuju stovky, tisice, mozno i viac planet podobnych Zemi. Ak su na nich inteligentni tvorovia tak na oblohe vidia okrem vlastnej "Mliecnej drahy" aj velky "svietiaci oblak" - susednu galaxiu...):

NGC 4676 (tzv. Mys)
(Ten chvost obsahuje vel modrych hviezd - su to stovky tisic mladych hmotnych a velmi ziarivych hviezd, ktore vznikli nedavno vdaka zrazke a onedlho vybuchnu ako supernovy, je to ako ohnostroj sposobeny zrazkou. Velke povodne jadra galaxii (nazltle) su stare hviezdy spred zrazky. )

Arp 295

Tadpole Galaxy

Vysledkom takychto zrazok teda vacsinou su velke elipticke galaxie.
Jednou z najvacsich, aku vo vesmire pozorujeme, je tzv. galaxia M87, ktora vznikla tym, ze sa zrazili nielen dve, ale hned niekolko velkych galaxii. Vznikla obrovska sunka, vaziaca viac nez bilion hmotnosti slnka (tisic miliard), v strede ma jednu z najvacsich ciernych dier vo vesmire, ktora vyvrhava vysokoenergeticke castice (podobne tym, co budeme mat v LHC) az do vzdialenosti niekolko tisic svetelnych rokov, no proste uplne brutalny motor....

[Honza]

Moc krasna animace. Skoda jen, ze ji nikdy nebudeme moci pozorovat - za tu dobu civilizace zanikne a vznikne mozna 10 novych. Odhaduji ze ta animace simuluje radove miliony let.

[Duro Kotulic Bunta]

Moc krasna animace. Skoda jen, ze ji nikdy nebudeme moci pozorovat - za tu dobu civilizace zanikne a vznikne mozna 10 novych. Odhaduji ze ta animace simuluje radove miliony let.

Aj mne sa velmi pacila, a najma je to prva simulacia, ktoru som nasiel s naozaj posobivo vysokym rozlisenim, nielen nejaky mini animovany gif..
Na svete je vela veci, ktore nikdy nezazijeme, co uz. Ale je pekne vediet, ze sa nieco take stane a ako to priblizne bude vyzerat.

Co sa tyka casu simulacie, mas pravdu, zobrazeny casovy usek trva dokonca az niekolko desiatok milionov rokov. Su to pomale procesy, teda aspon z hladiska cloveka, na druhej strane, kedze rozmer zobrazeneho pola je niekolko stotisic svetlenych rokov, tak vlastne sa to vsetko deje "cobydup", za dobu tej zrazky je napr. mozne bez problemov kolonizovat obe galaxie Von Neumanovymi sondami...

Rovnako je troska skoda, ze nezijeme tak tri styri miliardy rokov v buducnosti, pretoze vtedy by sme mali na oblohe majestatnu velku M31 (na druhej strane by nam plyn a prach z M31 dost zaclanal vyhlad vo velkej casti oblohy, co by astronomov az tak netesilo...).

Celkovo sa mi kedysi davno pacila jedna uvaha o vplyve umiestnenia SLnka na rozvoj svetonazoru civilizacie:
ak by sa nase slnko nachadzalo napr. v gulovej hviezdokope (ktorych je pomerne vela), nasa obloha by bola posiata jasnymi hviezdami, a my by sme mali velke problemy pozorovat okolity vesmir. Zbrzdilo by to rozvoj astronomie a kozmologie mozno o cele starocia.
Kedze sme vsak len v obycajnom medziramennom priestore galaxie, vieme o vesmire to co vieme uz 400 rokov po vynajdeni dalekohladu...

[forest]

Moc krasna animace. Skoda jen, ze ji nikdy nebudeme moci pozorovat - za tu dobu civilizace zanikne a vznikne mozna 10 novych. Odhaduji ze ta animace simuluje radove miliony let.

Na svete je vela veci, ktore nikdy nezazijeme, co uz. Ale je pekne vediet, ze sa nieco take stane a ako to priblizne bude vyzerat.

Rovnako je troska skoda, ze nezijeme tak tri styri miliardy rokov v buducnosti, pretoze vtedy by sme mali na oblohe majestatnu velku M31 (na druhej strane by nam plyn a prach z M31 dost zaclanal vyhlad vo velkej casti oblohy, co by astronomov az tak netesilo...).

Já jsem rád že žiju v době ve které žiju, protože jestli se takhle rychle bude všechno vyvíjet dál, jako za mojich necelých 30 let, tak ani lidi nebudou zvládat v takovém světě za 100 let žít, pokud tady vůbec ještě někdo bude.
Když jsem se narodil, málokdo měl vůbec kalkulačku, půlka lidí neměla ani barevnou televizi, telefonovat chodili skoro všichni do jedné budky na sídlišti, hudba se pouštěla z gramodesek a kotoučáků, jezdilo se v autech která byla jen hromada plechu + motor, no prostě i když je mně pár let, za dobu mého života se toho změnilo tolik, že takový rychlý pokrok myslím civilizace ještě nezažila a tak jsem rád že žiju právě v této době

[trux]

pomerne nedavno vedci uskutocnili velmi rozsiahlu simulaciu zrazky nasej vlastnej Galaxie s Galaxiou M31 v Andromede...

A sakra, to nevypada moc dobre! Radsi si jdu prekontrolovat lekarnicku v aute, KPZ-ku v batohu a zasobu konzerv ve sklepe.

[® Radim ... ®]

Když jsem se narodil, málokdo měl vůbec kalkulačku, půlka lidí neměla ani barevnou televizi, telefonovat chodili skoro všichni do jedné budky na sídlišti, hudba se pouštěla z gramodesek a kotoučáků, jezdilo se v autech která byla jen hromada plechu + motor, no prostě i když je mně pár let, za dobu mého života se toho změnilo tolik, že takový rychlý pokrok myslím civilizace ještě nezažila a tak jsem rád že žiju právě v této době

Tak tak. A nezapomen , ze zijeme v dobe, kdy jeste je trosku zachovala flora a fauna bez ktere by byl zivot naprd. Napr. pohled do budoucna nam mohly jemne naznacit filmy jako legendarni film Blade runner , Total recall , atd. ( na zbytek filmu si momentalne nevzpominam , ale urcite jsem to videl )
__________________
A vo tom to je