Vesmírný výtah - Space Elevator

[trux]

Možná to tu někde řešené bylo a já to jen přehlédl, ale chtěl sem se zeptat.
Nebylo by možné vybudovat v cílové stanici výtahu cca 91000km od povrchu, výkonnou solární elektrárnu, která by dodávala energii pro pohon??

Kosmicke solarni elektrarny v budoucnosti urcite budou, ale kvuli ucinnosti prenosu energie laserem, a kvuli pomerne velikemu vykonu, ktery bude zapotrebi, budou takove elektrarny obrovske. To znamena, ze nejdriv potrebujes mit ten vytah, abys je mohl postavit. A na ten vytah potrebujes pohon, takze nejdriv se skutecne musi pouzivat pozemni laser.

[Honza]

@ trux: diky za podbrone vysvetleni Coriolisovy sily - alespon mne se to zda pochopitelne.
Rozhodne nejsem odpurcem tohoto projektu (spise naopak). Coriolisova sila je na samotny naklad zanedbatelna.
Uplne si nedokazi predstavit stavbu tohoto projektu, tedy tu cast, kdy se musi lano poprve vypnout nahoru a taky moment, kdyz se bude stavet horni zakladna a jeste neukotvene lano. Pak taky - jak velka sila bude potreba na hornim konci k tomu, aby bylo zajisteno zadane pozice.

[mkj]

Zachtil jsem další zprávy o úvahách vybudovat výtah nejprve na měsíci, kde neškodí atmosféra, smetí na orbitě, je tam menší gravitace a svezlo by se to s programem zabydlení měsíce, který plánují amíci. Až na to, že je to daleko, by se celý výtah dal takto vyzkoušet. Vzdálenost od země by zase tak nevadila, stejně se lano bude spouštět z orbitu...
Máte nějaké další informace?
M.K.J.

[Honza]

Nemam vic informaci k space elevatoru na Mesici ale - jak tam ty tuny materialu dopravit? Pominu obtize spojene s budouvanim neceho tak velkeho v kosmu (to se asi neda stavet robotama na dalku)...ale neni smysluplnejsi to nejdriv postavit doma, tedy tady na Zemi. Jde preci predevsim o snizeni nakladu na dopravu materialu do kosmu. Chci rict - budovat to nejprve na Mesici je sikovne z bezpecnostniho hlediska (asi tam moc teroristu nebude)...ale silene drahe.

Clanky k tomu jsou zde nebo zde.

Vyborne info a nakresy o space elevatoru ma Wikipedia

[mkj]

Ten měsíc má logiku. Tak jako tak se musí do vesmíru na geostat dráhu vynést buď továrna na kabel nebo kompletní délka kabelu. Oboje bude v lunární verzi výrazně menší. Odsud se pak bude kabel spouštět k zemi a současně odvíjet od země. No, a celý tento systém (v mnohem menší verzi) postrčit z geostacionární na lunární dráhu by už nemuselo stát tolik energie. Navíc u měsíce by odpadlo spousta potíží s atmosférou a podobně. Ke všemu měsíc stále xichtí směrem k nám a asi v tom směru by se výtah stavěl. Odpadá problém s rotací. Na testování a ladění technologie je měsíc určitě vhodnější. K čertu že nemůžu ten článek najít...

[Darkmoor]

Ten měsíc má logiku. Tak jako tak se musí do vesmíru na geostat dráhu vynést buď továrna na kabel nebo kompletní délka kabelu. Oboje bude v lunární verzi výrazně menší. Odsud se pak bude kabel spouštět k zemi a současně odvíjet od země. No, a celý tento systém (v mnohem menší verzi) postrčit z geostacionární na lunární dráhu by už nemuselo stát tolik energie. Navíc u měsíce by odpadlo spousta potíží s atmosférou a podobně. Ke všemu měsíc stále xichtí směrem k nám a asi v tom směru by se výtah stavěl. Odpadá problém s rotací. Na testování a ladění technologie je měsíc určitě vhodnější. K čertu že nemůžu ten článek najít...

Podle mě by se měl první výtah stavět na Zemi, tady ho využijeme mnohem víc jak na Měsíci. A když bude úspěšně fungovat tu, tak už nebude problém vybudovat podobný i na Měsíci či jinde.

[Duro Kotulic Bunta]

Trux - myslim, ze to co tvrdia odporcovia vytahu o snahe telesa zostat kolmo nad povrchom (co je samozrejme znacne nefyzikalna definicia Coriolisovej sily) to nie je az tak zle ako si tvrdil. Ale mzono aj ano, nerobil som neaku analyzu toho co tym myslia. Kazdopadne, maju aku taku predstavu, ale dalej to uz nedomyslia.
Ak by mal vytah tazisko presne na geostacioanrnej orbite, z dlhodobeho hladiska by naozaj kvoli Coriolisovej sile bol nefunkcny - naozaj by tazisko casom kleslo este o nieco nizsie nizsie a zacal by sa pomaly namotavat. Kedze vsak Coriolisova sila je slaba, odstrediva sila o ktorej som hovoril vzniknuta tym, ze tazisko bude mierne nad geostacionarnou drahou a lano bude ukotvene na Zemi, tuto silu hravo zrusi, takze to vobec nie je problem.
Korekcne motory na konci lana bude treba, ale nie na eliminaciu Coriolisovej sily - ta bude eliminovana tym sposobom ako som popisal - odstredivou silou.

K vytahu na Mesiaci - neda sa pouzit koncept pozemskeho vytahu, z jednoducheho dovodu. Mesiac ma ovela pomalisiu rotaciu ako Zem (jedna otocka cca za 28 dni), a teda odstrediva sila Mesiaca je ovela mensia ako u Zeme. Vytah by (napriek mensej grabitacii) musel byt omnoho dlhsi, tak dlhy, ze by ho uplne likvidoval gravitacny porychovy vpolyv Zeme. Existuje vsak riesenie - namiesto lunostacionarnej drahy vytah vyuzije obdobnym posobom jeden z tzv. Lagrangeovych libracnych bodov, konkretne do bodu medzi Zemou a Mesiacom, kde sa ich vzajomny vplyv rusi.
Pearson myslim navrhol dost konretny projekt k vytahu na Mesciaci, ale teraz pisem len narychlo takze pohladam inokedy...

Honzo, k prvotnemu vypusteniu - v tej studii je tomu venovana cela kapitola, dopisem o tom maly odstavec do povodneho textu, lebo je to dost dolezity aspekt celeho projektu (teraz vsak uz nestiham.) Da sa to vsak urobit aj s pouzitim sucasnej technologie.

Este kratucko k vynasaniu nakladu - ten prvotny vytah o dlzke 91 000 km bude pohodlne stacit na vacsinu medziplanteranych letov, nebude treba dlhsi. Az neskor, ak budeme chciet ist este dalej ako k Venusi, Mesiacu, Marsu a Jupiterovmu systemu.

['bosh]

http://www.cbc.ca/news/background/space ... vator.html

Current status of nanotubes:

http://www.pa.msu.edu/cmp/csc/nanotube.html

[trux]

Ak by mal vytah tazisko presne na geostacioanrnej orbite, z dlhodobeho hladiska by naozaj kvoli Coriolisovej sile bol nefunkcny - naozaj by tazisko casom kleslo este o nieco nizsie nizsie a zacal by sa pomaly namotavat. Kedze vsak Coriolisova sila je slaba, odstrediva sila o ktorej som hovoril vzniknuta tym, ze tazisko bude mierne nad geostacionarnou drahou a lano bude ukotvene na Zemi, tuto silu hravo zrusi, takze to vobec nie je problem.
Korekcne motory na konci lana bude treba, ale nie na eliminaciu Coriolisovej sily - ta bude eliminovana tym sposobom ako som popisal - odstredivou silou.

Toto neni uplne presne. Odstrediva sila pusobi primo od stredu, Coriolisova sila vsak kolmo na ni, takze vysedny vektor sily je mirne vychyleny, a pokud tedy Coriolisova sila pretrvava (behem vystupu), pretrvava i vychylka. Ta se zacne diky zminovane odstredive sile zmensovat az pote co Coriolisova sila zmizi (zastaveni vytahu). Samotna zmena zmena pozice, vychyleni plosiny, ci prohnuti lana by treba ani nemusely tolik vadit, ale vadit by mohl nasledny pricny pohyb a zrychleni s tim souvisejici, a take pricne i podelne oscilace a vlneni tim zpusobene. Proto muze byt skutecne nutne alespon castecne tu Coriolisovu silu kompenzovat, nejlepe primo na konstrukci ("kabine") vytahu. Jak jsem ale jiz poukazal, jedna se o pomerne zanedbatelne sily, takze to nepredstavuje zadny zavazny technicky problem.

Jinak co se tyce pleteni lana z uhlikovych nanotrubic, tak bych se ani nedivil, kdyby se v tom prosadili Cesi. Asi vsichni vite, ze Severni Cechy byly svetove dulezitym centrem textilniho prumyslu behem nekolika minulych stoleti. Tkalcovske stavy zde vyvinute a vyrobene vzdy patrily k svetove spicce a pochazi odtud nekolik naprosto genialnich myslenek - napr. bezclunkovy tkalcovsky stav. Bohuzel spousta techto skvelych myslenek byla puvodnim vynalezcum ukradena, hlavne diky neschopnosti byvaleho komunistickeho vedeni. Myslim, ze to byl prave take ten princip bezclunkoveho stavu, ktery byl nestydate ukradnut US Americany. Uz si presne nepamatuji tu historii, ale vim, ze moje mama, ktera prave pracovala v tomto oboru, o tom mela podrobnejsi informace. Mam dokonce dojem, ze o tom byl kdysi davno natocen i televizni film.

A prave diky nesmirnym zkusenostem s hi-tech textilni technologii, dokazali vyvojari z Technicke univerzity v Liberci vyvinout stroje na zpracovani nanovaken a ohlasili prvni uspechy ve tkani. Cetl jsem o tom jiz nekdy pred rokem, a tak jsem se ted pokusil najit nejake podrobnejsi informace. Neco jsem nasel, ale moc podrobne to neni. Tohle je v podstate asi tak stejna informace, kterou jsem videl puvodne:

http://www.czsk.net/svet/clanky/cr/nanovlakna.html

O neco podrobnejsi clanky sou napriklad zde:

http://www.svetvedy.cz/zobraz_archiv.ph ... lo=12_2004
http://www.radio.cz/cz/clanek/60117

Podle toho, co jsem cetl, myslim, ze prozatim jde jen o nanovlakna z jinych materialu a nikoli uhlikove nanotrubice. Alespon se v techto clancich o uhlikovych nanotrubicich vubec nemluvi. Kazdopadne to ale znamena, ze v technologii zpracovani nanovlaken mame pred svetem naskok, a i pokud ten stroj neumi vyrabet a prast uhlikove nanotrubice, tvurci maji dobre predpoklady k tomu aby takovy stroj take zkonstruovali. Jen se bojim, ze to zase nejaky sikula vytuneluje nebo ukradne, jak uz se to v minulosti mnohokrat stalo.

[Duro Kotulic Bunta]

Honzo, doplnil som do povodneho prispevku kratky odstavec nacrtavajuci sposob vypustenia vytahu na obeznu drahu (prvotne vypustenie na obeznu drahu). Detaily su rozobrate v studii na ktoru sa odvolavam.

Trux, s tymi nanovlaknami v Cechach je to zaujimave, bolo by vyborne keby sa nieco take rozbehlo. Ja sa aj preto snazim troska spropagovat ideu vytahu, pretoze momentalne trpi najma tym, ze ju este vela ludi povazuje len za sci-fi a hlupost, pripadne o nej vobec nevie, a pritom ide uz len najma o to, aby sa investovalo do vyskumu a vyvoja. Pretoze ked sa to podari uspesne rozbehnut, pojde o priadny business, a ide o to aby firmy a investori pochopili ze projekt je realny, ze riziko investicie nie je vyssie ako mnoho inych projektov. Pripadne aj vlady, lenze tie nebudu investovat do niecoho o com verejnost ani netusi pripadne si verejnost bude myslet ze vlada vyhadzuje peniaze na fiktivne hluposti.

Este k tej Coriolisovej sile - myslim ze sa nie celkom rozumieme. Ja som chcel povedat, ze odporcovia vytahu tvrdiaci ze Coriolisova sila sposobi pad vytahu maju pravdu, ale iba za predpokladu, ze tazisko vytahu je presne na geostacionarnej drahe. Aj ked je Coriolisova sila velmi mala, a posobi kolmo na lano, vyslednica gravitacnej a slabej Coriolisovej sily casom sposobi malu vychylku lana. Kedze lano je ukotvene, sposobi to nepatrne "pootocenie" lana na pomyselnej kruznici okolo miesta ukotvenia (samozrejme by to bolo o trosku zlozitejsie tym, ze lano nie je pevna tyc ale by nastali aj oscilacie, vysledok je vsak podobny) a teda pokles taziska celeho systemu (mozno len zlomky percenta). To vsak sposobi malu nerovnovahu - celkova gravitacna sila posobiaca na lano pod geostacionarnou drahou zacne byt o malo vacsia ako celkova odstrediva sila posobiaca na lano nad geostacionarnou drahou. Kedze obezna rychlost vytahu sa takmer nemeni, nasledkom toho vytah zacne pomaly klesat, co sposobi dalsi narast rychlosti padu. Cize - slaba Coriolisova sila sposobi lavinovy efekt, ak by bolo tazisko na zaciatku presne na geostacionarnej drahe, kedze tazisko na geostacioanrnej drahe je akysi threshold/prah ktory ked sa prekroci tak sa to cele zosype. Myslim, ze tato kvalitativna uvaha je spravna, nevidim v nej nijaky principialny problem. Ak by sa to spravilo uplne korektne (cize integralom posobiacich sil cez celu dlzku lana), tak sa dojde k podobnemu zaveru.

Tento argument odporcov vsak vyplyva z neznalosti realneho projektu a je sposobeny tym, ze strucne clanky informujuce o vytahu ho definuju ako lano s taziskom na geostacionarnej drahe. To vsak nie je pravda. Tazisko bude NAD geostacionarnou drahou, a to v dostatocnej rezerve aby Coriolisova sila zdaleka nesposobila vychylku lana taku, aby tazisko kleslo pod geostacionanru drahu. To, ze sa nam lano nevzdiali dalej od Zeme zabezpeci ukotvenie. Tazisko bude stale s velkou rezervou (vzhladom na malu velkost Coriolisovej sily) nad geostacionarnou drahou, a teda prebytok odstredivej sily nad gravitacnou bude dostatocny na to, aby sa ziaden lavinovy efekt nespustil, a lano zostalo pekne stabilne na drahe.
Nebude treba ani ziadne korekcne motorceky priamo na climberoch, ani na konci lana, kedze vsetko zabezpeci odstrediva sila. Samozrejme vzniknu oscilacie, ale s nimi sa pocita, nebudu velke a pri vhodnom zladeni dlzky lana, jeho prirodzenych oscilaciii vplyvom Mesiaca, SLnka a rychlosti vystupu climberov nebudu oscilacie problemom.

Takze toto som mal na mysli, ak je na tychto uvahach nieco v neporiadku, mozme prediskutovat.

[Duro Kotulic Bunta]

Btw, Honzo,
to info o space elevatore vo wikipedii co si sem dal je velmi dobre spracovane, wikipedia ma prijemne prekvapila.

[trux]

Trux, s tymi nanovlaknami v Cechach je to zaujimave, bolo by vyborne keby sa nieco take rozbehlo. Ja sa aj preto snazim troska spropagovat ideu vytahu, pretoze momentalne trpi najma tym, ze ju este vela ludi povazuje len za sci-fi a hlupost, pripadne o nej vobec nevie, a pritom ide uz len najma o to, aby sa investovalo do vyskumu a vyvoja. Pretoze ked sa to podari uspesne rozbehnut, pojde o priadny business, a ide o to aby firmy a investori pochopili ze projekt je realny, ze riziko investicie nie je vyssie ako mnoho inych projektov. Pripadne aj vlady, lenze tie nebudu investovat do niecoho o com verejnost ani netusi pripadne si verejnost bude myslet ze vlada vyhadzuje peniaze na fiktivne hluposti.

Ja si nemyslim, ze by se vyvoj vyroby a zpracovani nanotrubic zanedbaval kvuli tomu, ze se neveri v uspech vesmirneho vytahu. Uhlikove nanotrubice jsou naprosto prevratny material a jakmile bude technologie jejich vyroby a zpravovani zvladnuta budou obrovskym prinosem ve vsech prumyslovych oblastech. Vyuziti v kosmickem vytahu bude jen nepatrnym prikladem schopnosti a vlastnosti tohoto revolucniho materialu budoucnosti. I kdyby nebylo jineho pouziti (coz zdaleka neni pravda), eminentni zajem na zvladnuti teto technologie maji vojaci a ti prostredky na takovy vyzkum vetsinou nesetri. Holt to jeste nejakou dobu potrva, nez se to podari, ale doufejme, ze to moc dlouho nebude a taky doufejme, ze vlady neuvali nejaky druh embarga na vyvoj, vyrobu a obchodovani s timto materialem a technologiemi s tim souvisejicimi.

Jinak co se tyce Coriolisovy sily, tak samozrejme vsichni ti rozumime, a je to vseobecne zname, ze teziste vytahu bude daleko za geostacionarnim bodem a tudiz Coriolisova sila bude eliminovana odstredivym napinanim. Napsal jsem zde ten vypocetni priklad, pro ty, kteri si nedokazi moc predstavit o jake sily jde. Laici, kteri o principech vytahu a o souvisejicich fyzikalnich zakonech nemaji dost informaci, si vetsinou nedokazi moc predstavit jak to ve skutecnsti je, a mohou uverit takovym nesmyslum, jako ze ta sila muze to lano stahnout na Zemi. Prave proto jsem vypoctem ukazal o jak malou silu se jedna, a jakym zpusobem vlastne pusobi - vetsina z ni se prenese na pozemni zakladnu, zbytek zpusobi prohnuti lana a jeho vychyleni, ktere se pak po zastaveni vytahu odstredivym pnutim bude narovnavat zpet. O korekcnich motorech k vykompenzovani teto sily (a dalsich sil na lano pusobicich) bych rozhodne neprohlasoval, ze nebudou nutna. I mezi odborniky na to nejsou jednoznacne nazory, ale ja se osobne priklanim spise k jejich nezbytnosti. Jak uz jsem uvadel, prohnuti a vychyleni budou sice tlumena odstredivym tahem, ale jakakoli vychylka zpusobi pricne i podelne oscilace a vlneni na lane, ktere mohou byt velmi nebezpecna jak pro naklad, posadku, tak i lano samotne, zakladnu i "stanice" na nem umistene. I kdyz bude zakladni kmitocet oscilaci diky delce lane velmi nizky, kvuli komplexite systemu, pusobeni mnoha sil, a kvuli promenlive frekvenci behem pohybu (je to jako by jste tahli prst po kmitajici strune na kytare) ten kmitocet nebude hladka sinusovka, ale bude obsahovat mnoho harmonickych kmitoctu, ktere krome primeho pusobeni (zrychleni, amplituda vychylky jak kabiny tak zakladen), mohou vibracemi i rezonanci pusobit na unavu materialu a mohou prinest mnoho dalsich problemu.

[Duro Kotulic Bunta]

Ano, nanotrubicky budu prevratne vselikde, vytah je len jednou z mala aplikacii. O tom niet pochyb. Ved aj preto sa hovori o "dobe uhlikovej".

Dobre je vsak, ze aj NASA sa vaznejsie zaobera vyskumom okolo nanotubes nesuvisiacim s vytahom. Extra pevny a lahky material je na nezaplatenie.

Velmi rad citujem vetu:
"NASA's commitment to nanotechnology is testimony that nanoscopic materials, nanoelectronics and molecular devices will be fundamental to future space exploration."

Mozno budeme mat aj nepriestrelne vesty z uhlikovej nanotrubiciek, pripadne odolnejsie obrnene vozidla z nanotrubiciek, lahke a pevne lietadla, druzice, raketoplany dalsej generacie... Ale to teraz len taham z brucha, cital som naisto len o snahe NASA vyuzit nanotrubicky pri stavbe noveho raketoplanu, neviem vsak ake maju nanotrubicky vseobecne vlastnosti - pevnost v tahu nie je vsetko a moznoze su pri inych posobiacich silach menej odolne... Musim si o nich viac precitat...

Uvidime, zatial nie je az tak v sirsom povedomi verejnosti vyznamnost objavu nanotubes japoncami z roku 1991, to este len pride...

S Coriolisovoou silou sa uz teda rozumieme, je urcite dobre ze si uviedol konkretny vypocet. Len neviem, ci je vseobecne zname, ze tazisko bude nad geostacionanou orbitou - prave s komentarov a diskusii na inych forach som mal dojem, ze prave tato zakladna vec nie je beznym ludom az tak jasna. No ale ak je, tak o to lepsie.
No a ku korekcnym motorcekom - nemozem samozrejme s istotou tvrdit ze nebudu potrebne, vsetko ukaze cas a vyskum. Motorceky (najma palivo pre ne) by znizili efektivny naklad, na druhej strane ak to bude mat vyhodu vo vyssej bezpecnosti (kvoli hrozbe zvysovania napatia v lane oscilaciami) tak to urcite spravia. Teraz je naozaj predcasne hovorit ano ci nie, uvidime. Teoreticky je vsak mozne aby bol vytah funkcny aj bez nich, oscilacie sa daju vyratat, simulovat, a ovplyvnovat viacerymi moznostami (pohyb zakladne, frekvencia, hmotnost, rychlost climberov...), takze ide len o to do akej miery sa budu dat nasimulovat realisticky a do akej miery sa bude musiet ratat aj s neocakavanymi oscilaciami/modmi. Je asi pravdepodobne, ze nielen z bezpecnostnych dovodov sa prinajmensom na zaciatku budu pustat climbery s korekcnymi motecekmi, a postupom casu sa bude testovat ci oscilacie bez nich sa budu spravat v ramci normy...

Ale to su uz detaily, hlavne aby sa uz pohli veci viac dopredu.

[trux]

Ano, nanotrubicky budu prevratne vselikde, vytah je len jednou z mala aplikacii. O tom niet pochyb. Ved aj preto sa hovori o "dobe uhlikovej".

Myslim, ze jsi se preklepl - urcite jsi chtel napsat jednou z mnoha aplikaci a ne jednou z mala aplikacii. Naprosto souhlasim, ze prichazi doba uhlikova, a popravde vubec nechapu, ze se o nanotrubicich uz dlouhou dobu nemluvi mnohem vice. Uz se nemuzu dockat doby, az bude jejich vyroba bezna a budu treba jezdit na kole jen par stovek gramu tezkem, nebo nosit auto na zadech az mu dojde benzin No, tech moznosti vyuziti je nesmirne mnozstvi, i kdyz mas pravdu, ze nektere fyzikalni vlastnosti mozna nektere aplikace zkomplikuji.

Co se tyce tech kompenzacnich moturku - rozhodne mas pravdu, ze je potreba mnohem vice vyzkumu a pocitacovych modelu na to, aby se takoveto a dalsi detaily lepe prozkoumaly, nez se zacne s pripravou stavby. Jinak si ale myslim, ze ten nezbytny tah bude tak maly, ze to zvladnou bez problemu iontove motory, ktere se daji napajet pozemne ze stejneho zdroje jako motory vytahu. Dnes se na druzicich bezne pouzivaji iontove motory s tahem v desitkach az stovkach milinewtonu - napr. SMART-1 mela pri tahu 70mN elektricky prikon 1350W. To je jen nepatrny zlomek elektriny potrebne k pohonu motoru vytahu a tudiz nebude problem "ulit" trochu elektricke energie pro iontove korekcni motory, ktere musi vyvinout tah jen o nekolika Newtonech, nebo desitkach Newtonu. Vice o iontovych pohonech napriklad zde (cesky) - clanek 121 (ted je druhy dole, ale casem se to asi zmeni)

[Duro Kotulic Bunta]

Mas uplnu pravdu, preklepol som sa.

S tymi ionovymi motormi je to vyborny napad, to ma nenapadlo, pritom som o nich uz co to precital. Myslim, ze Edwards odhaduje Coriolisovu silu pre 20 tonovy climber na cca 500 Newtonov (trocha viac ako by som tipoval, myslim ze je to hlavne tym, ze rata s rychlostou pohybu okolo 200 km/hod, neprerataval som si to), ale stale by sa to dalo spravit ionovym motorom - urcite bude ekonomickejsie pridat v zakladni jeden zopar megawattovy zdroj a na climbery mat len ionovy motor s malou zasobou pohonnej hmoty, ako nosit neustale so sebou kopu "klasickeho" raketoveho paliva. Okrem toho, ionovy motor ma ozaj hlavnu vyhodu v tom, ze dokaze neptretrzite fungovat dlhodobo, narozdiel od klasickych raketakov.

Takze to by ozaj bolo velmi dobre riesenie.

Som zvedavy na dalsi vyvoj, je to myslim velmi vzrusujuca oblast a mozno sme na prahu usvitu naozajstnej kozmonautiky. (a mozno aj nie, podobne nalady vladli aj na zaciatku atomovej doby)